Autor stránek

Autor stránek

Zde může být text o autorovi
kamil mikel 4.jpg

o autorovi

Kamil Mikel
*1964, Zlín

Studia:
1980–84 SUPŠ v Uherském Hradišti (obor propagační grafika, J. Hanáček, J. Staněk),
1985–91 AVU v Praze (obor grafika, L. Čepelák, M. J. Černý, D. Chatrný)
1990 stáž Fachhochshule Hannover
Pedagogická činnost:
1992–96 odborný asistent v ateliéru kresby a grafiky FaVU VUT v Brně
1997 vedoucí oboru propagační grafika SUPŠ v Uherském Hradišti
2007 ateliér grafiky, Zlínská soukromá vyšší odborná škola umění
2008 ateliér grafiky, Ostravská univerzita, detašované pracoviště ve Zlíně
Člen sdružení:
1992 – 1996 TTKlub výtvarných umělců, Brno
2012 – Sdružení Q, Brno
Samostatné výstavy:
1991 – Haus am See, Hannover /Německo/,
1992 – Botan, Lund /Švédsko/,
1993 – Galerie De la Jatte, Paříž /Francie/,
– Živnostenská banka, Brno,
1994 – Galerie Dialog (s J. Teplým), Brno;
– Galerie Mladých, Brno,
1999 – Galerie U Sovy, Uherské Hradiště,
2001 – Galerie Doma, Kyjov,
2002 – Slovácké divadlo, Uherské Hradiště,
2003 – Galerie U Sovy, Uherské Hradiště
2005 – Galerie slováckého muzea, Uherské hradiště
2006 – Galerie výtvarného umění, Hodonín
2008 – Galerie Aspekt, Brno
2008 – Nemocnice, Uherské Hradiště
2009 – Galerie Panský dům, Uherský Brod
2012 – Galerie ARS, Brno
Kolektivní výstavy:
1990 – Windows in the Prague, New York /USA/
1991 – Coup de Lune, Musée de la Poste, Paříž /Francie/
– U Hybernů, Praha
– Divadlo pracujících, Zlín
1992 – Liberiet, Lund /Švédsko/
1993 – Galerie U Řečických, Praha
– Jihomoravské muzeum– Dům umění, Znojmo
– Galerie výtvarných umění, Hodonín
1995 – Diecézní muzeum, Brno
1996 – Galerie výtvarných umění, Hodonín,
1997 – Galerie moderního umění, Sankt Pelton /Rakousko/
1998 – Glerie Žilina /Slovensko/,
1999 – Muzeum jihovýchodní Moravy, Zlín
2001 – Galerie Slováckého muzea, Uherské Hradiště,
2004 – Galéria P. M. Bohúňa, Liptovský Mikuláš /Slovensko/
2005 – IV. Nový Zlínský salon, Krajská galerie výtvarných umění, Zlín
2005 – Mezinárodní malířské Sympozium “Velký Formát” Zámek Valtice
2005 – Ohne titel V. Otrokovická beseda,
2006 – Malířské symposium „Hradišťský plenér,“ Klub kultury
2006 – 2007 – Zlínský okruh ,České museum výtvarných umění, Praha
– Zlínský okruh, Galerie umění, Karlovy Vary, ČR
– Zlínský okruh, Galerie umění, Plzeň, ČR
– Zlínský okruh, Galéria M. A. Bazovského, Trenčín, Slovakia
2007 – Pocheon Asia Biennale 2007 (PCAB 2007), Korea
2008 – Muzeum a galerie Břeclav, Velký formát
2008 – Divadlo Zlín, Velký formát
2008 – Galerie Ars, Brno, Velký formát.
2009 – Ohne titel, Galerie Elektra, Luhačovice
2009 – Skupina Jurský park, Ostrava
– Umění a přitažlivost, Galeria Miejska bwa Bydgoszcz, Polsko
– Skupina Východní Morava, Galerie Výtvarných umění, Hodonín
2011 – Umění a přitažlivost II, Galerie slováckého muzea, Uherské hradiště
– Práce na papíru a z papíru, autoři zlínského okruhu, Galerie Orlovna, Kroměříž
– Potpourri, Galerie Ars, Brno
2012 – Skupina Východní Morava, Galerie Olomouc
– Salon Q, Galerie Chvalský zámek, Praha
– Práce na papíru a z papíru II, autoři zlínského okruhu, Galerie výtvarného umění
v Havlíčkově Brodě
Zastoupení ve sbírkách:
Národní galerie v Praze – Sbírka moderního a současného umění,
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti,
Musée de La Poste v Paříži,
Městský úřad v Hodoníně, Městský úřad v Uherském Hradišti,
soukromé sbírky v České republice a v zahraničí /Německo, Francie, Švédsko, USA

Kamil Mikel / Skryté a zjevené, tiché a hlučné
Galerie ARS, Brno,10. května – 1. června 2012


V průběhu let byl Kamil Mikel spjat s Brnem těsněji i méně těsně, sám však vždy zdůrazňoval, že pro jeho aktuální výtvarnou tvorbu byla iniciační studia u Dalibora Chatrného v době Chatrného nedlouhé, ale podstatné pedagogické činnosti na pražské AVU. Po politických změnách u nás nejprve Milan Knížák vyměnil valnou většinu pedagogického sboru, pouze „grafika“ se stávala – díky jedinému zůstavšímu, lidsky solidnímu, ale přece jen v podstatě tradičnímu Ladislavu Čepelákovi postupně stále více útočištěm názorově konzervativních umělců … Tak jej nakonec musel vystřídat Chatrný a zavedl skutečně soudobé, v podstatě konceptuální myšlení i tady … Nikoliv příběh, ale autonomie skladby a schopnost její myšlenkové reflexe! Tady poprvé začal Mikel tematizovat symetrii lineárních sestav v podobě grafických listů.
Tak se Kamil Mikel postupně propracoval k užívání jazyka geometrie, jež se stalo jeho métier dodnes. Jedna z brněnských prestižních galerií je mu také věrna a vystavila jeho poslední série, až po ty poslední, tvořící důstojné entrée – a pro většinu návštěvníků to je skutečně překvapení! Po strukturách, tvořených řazením různě diferencovaných červených elementů, nejdříve s centrální organizací kolem kruhové osy, následovaly struktury repetitivních sestav – přitom samozřejmě Kamil Mikel nebyl žádný neosobně artikulující konstruktivista, naopak, rukopisné traktované, sice vždy jiné, ale stále bylo součástí jeho díla, jak dosvědčují některé komorní sestavy dalších barevných variant, také zde vystavených … Ovšem to nové gros je skutečně pro návštěvníka překvapením – bílé reliéfní monochromy, poměrně vysoké a zezadu vypínané různými dřevěnými elementy. To je v díle Kamila Mikela skutečné novum, absolutní redukce barvy i rukopisu. Takové radikálně oproštěné realizace jsou samozřejmě v našem prostředí vždy vzácné a přínosné. Bílý monochrom je tvořen vypínáním pravidelných bodů, řazených do mnoha desítek elementů, formujícím různé struktury. Tady jistě najdeme odkaz k jednomu z protagonistů „nové citlivosti“ šedesátých let, Enricu Castelanimu. Ovšem doba se změnila, postmoderní lekce, kterou prošel ve svých počátcích již i Kamil Mikel, nám dovoluje zcela svobodně si vybírat kontext, jenž je nám blízký, navíc v našem prostředí i dnes, po této lekci, je užívání jazyka geometrie stále stejně vzácné. Vidíme, že umělec již prozkoumal celou škálu struktur, počínaje monumentálními, skoro dvoumetrovými s pravidelnými artikulacemi velkým množstvím bodů, až po centrální, kruhové s dalšími, jemu vlastními elementy. Překvapením pro někoho může být, že se mu podařilo také v ploše velkých čtverců „zvětšit“, tematizovat různé „hvězdičky“ - takové, jako byly v dřívějším, „červeném údobí“ jeho tvorby pětiúhelníky a šestiúhelníky, to vše samozřejmě díky realizaci metodou reliéfů, zkonstruovanými pouze zezadu pod napjatá plátna. Ale nebyl by to Kamil Mikel, aby nevyzkoumal i barevný kontrapunkt, ozvláštňující celou plochu lapidárním barevným gestem. V československém kontextu, kde je situace taková, že k monochromii se umělci museli propracovávat díky emigraci – příkladně jeden ze zakladatelů Klubu konkrétistů Tomáš Rajlich, jenž získal uznání až v Holandsku, o generaci mladší Václav Krůček zase to své řešení našel až v Austrálii, monochromy tragicky zemřelého lounského Vítka Čapka z první poloviny osmdesátých let objevujeme teprve nyní, i když jsem se s ním, stejně jako manželé Sýkorovi, dobře znal … Také bratislavský Robert Urbásek jí zůstává věrný … Z mladších asi pouze Jaromír Novotný tematizuje minimální barevnou stopu … Prostě monochromní malba, respective v případě Kamila Mikela i opuštění malby a její nahrazení formováním bílého plátna, to je nová estetika, která je u nás stále velice vzácná … Je příliš neliterární, příliš reduktivní, příliš spjatá s ryze vizuálním, estetickým vnímáním obrazu jako nové, autonomní formy komunikace … Proto vítáme bílé obrazy s jejich čistou estetikou a čistotou percepce jako originální příspěvek soudobému československého umění podobně, jako již zmiňované autory. Je to maximální redukce a zároveň perfektně komunikující jako ryzí, autonomní vizuální poselství – a na další usilování
Kamila Mikela se budeme těšit !

Jiří Valoch

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano, líbí (34 | 56%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one